Ačkoli vysoké stromy v zámeckém parku vybízejí naše oči, aby vzhlížely vzhůru, když napadne sníh je tomu naopak. Děti chodí s hlavou sklopenou a očima sledují stopy, které po sobě zanechávají lidé a zvířata. S dětmi sledujeme velikost stop, jejich tvar, odkud kam vedou a přemýšlíme komu asi patřily. Často se dá ze zvířecích stop vyčíst příběh. Někdy úplně obyčejný, třeba když si srna vyrazí z lesa na pole hledat potravu a někdy velmi dramatický, to když najdeme na konci stop potrhaná peříčka. Takové zážitky děti inspirují k vytváření vlastních příběhů. Následující fotografie vám pomohou si představit, jak to u nás probíhalo.